Međugorje

Međugorje (ve světovém přepisu Medjugorje, v češtině často používán název Medžugorje) je jedním z nejnavštěvovanějších katolických poutních míst současnosti. Svatyni Královny míru, jak zní její oficiální název, každoročně navštíví přes milión poutníků z celého světa. Protože se nachází v dobré dostupnosti dalmatského přímoří, je na Makarské riviéře jedním z nejčastěji nabízených výletů.

Međugorje je obec v jižní Hercegovině vzdálená přibližně 25 km od Mostaru. Ze všech letovisek Makarské riviéry je místo dobře dostupné. Od nejjižnějšího letoviska Gradac je vzdáleno zhruba 50 km, od letoviska Makarska přibližně 80 km v závislosti na zvolené trase a od nejseverněji položené Brely asi 90 km. Protože leží v sousední Bosně a Hercegovině, nezapomeňte s sebou na cestu osobní doklad (pas nebo občanský průkaz).

Název obce znamená „mezi dvěma horami“ a odráží polohu obce. Pro oblast je typické středomořské podnebí. Většinu obyvatel tvoří katoličtí Chorvaté. Nejstarší historické zmínky o vesnici pochází z roku 1599. Současná farnost byla založena v roce 1892. Byla zasvěcena ochránci poutníků, apoštolu sv. Jakubovi. První kostel zde byl postaven v roce 1897, ale po první světové válce byl kvůli špatné technickému stavu zavřen.

Kostel sv. Jakuba

Současný katolický kostel sv. Jakuba (crkva sv. Jakova) byl slavnostně vysvěcen v roce 1969. Nemusíte se bát, že byste jej nenašli. Leží v centru obce. Jeho okolí se kvůli vzrůstajícímu počtu návštěvníků stále rozšiřuje a upravuje, takže vytváří dojem velkého náměstí, uprostřed něhož byla v roce 1987 postavena socha Panny Marie.

Návštěva kostela určitě stojí za shlédnutí. Bývá označován jako „zpovědnice světa“, protože se zde nachází 25 zpovědnic. Netypickou stavbou je také vnější oltář za kostelem s kapacitou 5 000 míst k sezení.

Svatyně Královny míru

Međugorje však proslavil jiný fenomén. Je jím poutní místo, které se oficiálně nazývá Svatyně Královny míru. Hlavní duchovní akt se odehrál na tzv. „Hoře zjevení“, jak označují horu Crnica ležící několik set metrů nad osadou Podbrdo. Poklidná vesnička, jejíž obyvatelé žili především zemědělstvím, pěstovali vinnou révu a tabák, se ze dne na den změnila v posvátné místo, které se v posledních letech stává oblíbeným cílem masového turizmu.

Zjevení Matky Boží

Dne 24. června roku 1981 zahlédla šestice mladých obyvatel Ivanka Ivanković, Mirjana Dragićević, Vicka Ivanković, Ivan Dragićević, Ivan Ivanković a Milka Pavlović na hoře Crnica mladou ženu s dítětem v náručí, která je rukou vybízela, aby k ní přistoupili. Překvapená skupinka mladých se však vylekala a utekla zpátky do vesnice.

Na druhý den 25. čevna 1981 čtveřice z nich Ivanka Ivanković, Mirjana Dragićević, Vicka Ivanković a Ivan Dragićević cítili vnitřní potřebu vrátit se na místo, kde zahlédli ženu, v níž poznali Pannu Marii. Připojili se k nim Marija Pavlović a Jakov Čolo. Skupinka mladých vizionářů se vydala zpět na horu, kde se jim opět i druhý den zjevila Panna Marie. Proto se 25. červen slaví jako výročí zjevení Panny Marie.

Třetí den zjevení 26. června 1981 vyzvala Panna Marie občany k míru slovy: „Mír, mír, mír – a pouze mír! Mír musí zavládnout mezi člověkem a Bohem, ale i mezi lidmi navzájem!“ Na místě, kde se zjevila Panna Marie, se začali scházet a modlit nejdříve obyvatelé okolních oblastí, států, až se stalo toto poutní místo známé v celé Evropě i ve světě.

Mladí vizionáři s Matkou Boží promlouvali a modlili se k ní. Dle jejich slov se jim od toho dne opakovaně zjevovala, ať už byli spolu či sami. Někomu jednou ročně, jiným denně. Pouze Milka Pavlović a Ivan Ivanković vypověděli, že už Pannu Marii nikdy neviděli.

Mnohé z vás jistě napadne otázka, jak ona Matka Boží tedy vypadá? Místní farář na nátlak zvědavých hlasů z lidu rozeslal na počátku 90. let minulého století všem vizionářům anketu. Týkala se podoby Panny Marie, která se jim od toho dne pravidelně zjevovala. Popis všech dotázaných se shodoval. Podle jejich slov se jednalo o mladou přibližně dvacetiletou ženu nižší štíhlé postavy. Byla oblečena v modrošedých volných šatech. Vždy stála na bílém obláčku a vlasy jí zakrýval bílý závoj. Nad hlavou jí zářila zlatá koruna z dvanácti hvězd. Měla panensky bílou hebkou pleť, vždy stejný výraz ve tváři a pronikavě modré oči.

Možná se vám zdá příběh nepravděpodobný či smyšlený. Jestli pochybujete o duševním zdraví vizionářů, jste na omylu. Okamžitě po zjevení Matky Boží začalo pronásledování vizionářů, jejich rodin, příbuzných, ale i místních světců a poutníků. Tehdejší međugorský františkánský farář Jozo Zovko byl zatčen a křivě odsouzen ke třem a půl letům vězení. Vizionáře podrobili mnoha policejním výslechům i psychiatrickým vyšetřením. Ale i vyšetření provedená v pozdějších letech potvrdila absolutní duševní zdraví všech vizionářů.

Hora zjevení

Od té doby se stalo Međugorje vedle Lurd, Fatimy a Santiaga de Compostela jedním z nejnavštěvovanějších poutních míst světa. Celá poutní oblast dostala díky Mariinu poselství název Svatyně Královny míru. Kopec Crnica, na němž se Panna Marie zjevila skupince vizionářů, je označován jako „Hora zjevení“. Leží něco málo přes 2 km od kostela sv. Jakuba v Međugorje.

Pokud se na posvátnou horu vypravíte, nezapomeňte však na kvalitní pevnou obuv. Miliony poutníků sice cestu rozšířily natolik, že ji zahlédnete již z dálky, ale přírodní strmá cesta vede po ostrých kamenech.

Téměř v polovině kopce je postaven dřevěný kříž. Právě v tomto místě se údajně třetí den zjevila Matka Boží a pronesla své mírové poselství.

Samotný vrchol kopce tvoří kamenité prostranství. Uprostřed něj byl v roce 2001 postaven pomník se sochou Panny Marie v místě, kde mladí vizionáři poprvé zahlédli Matku Boží. Jakýkoli den v roce zde zahlédnete skupiny poutníků i jednotlivce. Ponořeni do modliteb a úvah o životě si vychutnávají duchovní atmosféru.

Cestovní ruch v Međugorje

Kvůli rostoucímu cestovnímu ruchu se i z Međugorje stává v posledních letech komerční cíl turistických výletů. Kromě skutečných poutníků a věřících sem pravidelně jezdí výletní autobusy plné zahraničních turistů. Najdete zde množství ubytovacích i restauračních služeb. Téměř na každém kroku vám je k dispozici nepřeberné množství suvenýrů, z nichž některé působí téměř nevkusně. Abyste se vyhnuli masovému turizmu, mohli si vychutnat klid a po výstupu na „Horu zjevení“ se ponořit do vlastního nitra, doporučujeme navštívit poutní místo zejména mimo hlavní sezónu.

Křížová cesta na horu Križevac

Kromě posvátné „Hory zjevení“ a kostela sv. Jakuba je důležitým cílem poutníků také hora Križevac. Križevac leží naproti „Hoře zjevení,“ od níž je vzdálen necelé 4 km.

Vrchol hory Križevac leží v nadmořské výšce 520 m. n. m a nabízí krásný výhled na celé okolí Međugorje. Výstup na vrchol je vhodný pro zdatnější turisty a poutníky, protože je zapotřebí překonat několikasetmetrové převýšení. Cestu prašným přírodním terénem vám však zpříjemní křížová cesta, která zde byla zbudována.

Na vrcholu hory Križevac nechal místní farář v březnu roku 1934 postavit 8,5 m vysoký betonový kříž. Na kříži je vytesáno: „Ježíši Kriste, Vykupiteli lidského rodu, na znamení víry, lásky a naděje, na památku 1900. výročí Kristova utrpení“.

Kříž s nápisem byl symbolicky postaven právě v roce 1933 k 1900. výročí Kristova ukřižování. Někdy se také uvádí, že byl kříž postaven proto, aby odvrátil epidemii moru, která oblast v tomto období ohrožovala.

Na kříži se každoročně první neděli po svátku Zjevení Panny Marie pořádá svatá mše na památku církevního svátku Povýšení svatého kříže.

Poutníky však hora Križevac nepřitahuje jen kvůli samotnému kříži. Mladí vizionáři totiž vypověděli, že Matka Boží při svých zjeveních několikrát poukazovala na horu Križevac různými znameními. Věřící pochopili, že cesta k míru v duši i míru mezi lidmi vede přes kříž. Proto se zde každoročně koná mše svatá a prochází tudy poutníci z různých koutů světa.